Každou chvíli, každej den, něco se mění a něco zůstává.
Nocí černou divnej sen, hlavou mi běží a duši užírá.
Marně doufám že se schovám, že se někde zachráním.
Marně hledám tichá místa, kdy už přijde svítání.
Každou chíli každou noc, někdo volá o pomoc.
Do tmy oči ponoříš, snad se taky nebojíš.
| Ref: | Času je málo, času je málo, |
| a kolik mám ho já? | |
| Času je málo, času je málo, | |
| a já, nevím co s ním. |
Každou chvíli každej z nás, nevnímá jak rychle čas utíká.
Světlo který vrhá stín, ztrácí smysl otáčím.
Marně doufám že se schovám, že se někde zachráním.
Marně hledám tichá místa, kdy už přijde svítání.
Každou chvíli když jsem sám, mívám stíhy že mě samota polyká,
a tak tu štěstí pokouším na ostří si zatančím.
| Ref: | Času je málo, a možná ještě míň, |
| času je málo, a kolik mám ho já? | |
| Času je málo, a k nebi stoupá dým, | |
| času je málo, a já, nevím co s ním. |
Času je málo ...
nahoruNeříkej mi že jsi někdy nechtěl lítat
Že jsi někdy nechtěl lítat vzduchem plout
Tvoje touha dá ti možná skvělý křídla
Když hodíš kámen musí taky dopadnout
Neříkej mi že jsi někdy nechtěl dýchat
Že jsi někdy nechtěl dýchat pod vodou
Je to jako když se chceš ohně dotýkat
A nebude to dobrý ani náhodou
| Ref: | Dělám že letim, dělám že padám |
| dělám že dejchám pod vodou | |
| Dělám že letim, dělám že padám | |
| dělám že lítám oblohou |
Neříkej mi že jsi někdy nechtěl zmizet
Že jsi někdy nechtěl zmizet někam pryč
Udělat si s holkou malej výlet
A ukojit tak věčnej všehochtíč
Neříkej mi že jsi někdy nechtěl lítat
Jenom pro ten pocit, noční oblohou
Doufám že ti začne brzo svítat
Když hodíš kámen musí taky dopadnout
| Ref: | Dělám že letim, dělám že padám |
| dělám že dejchám pod vodou | |
| Dělám že letim, dělám že padám | |
| dělám že lítám oblohou |
Mít svoje křídla lítat jak pták
nahoruOtočit klíčem někdy stačí, otevřít dokořán.
Trochu se rozhlídnout a začít, utíkat odnikud do nikam.
V zahradě kde dech se tají, za zdí kde čeká tě spása,
tam hvězdy napadají, ti do klína kolik chceš.
Nastavit ruce někdy stačí, chytit se držet a nepouštět.
Trochu se nakopnout a začít, přelézat přes tu zeď.
V zahradě kde dech se tají, za tou zdí čeká tě spása,
tam hvězdy napadají, ti do klína kolik chceš.
Jenom když uhádneš...
| Ref: | Jak dlouho slunce svítí? Kdy zestárne moje tvář? |
| Proč ryba se do sítě chytí? A ty se mi jenom zdáš! | |
| Kolik se za pravdu platí, a kudy mám jít dál? | |
| Co když se někde ztratím, kde by mě nikdo nehledal? |
Hodit si mincí někdy stačí, udělat správnej plán.
Trochu se nadechnout a začít, dívat se kolem sebe znovu se ptát.
V zahradě kde dech se tají, za zdí kde čeká tě spása,
tam hvězdy napadají, ti do klína kolik chceš.
Jenom když uhádneš...
| Ref: | Jak dlouho slunce svítí? Kdy zestárne moje tvář? |
| Proč ryba se do sítě chytí? Ty se mi jenom zdáš! | |
| Kolik se za pravdu platí, a kudy mám jít dál? | |
| Co když se někde ztratím, kde by mě nikdo nehledal? |
Cestujem bůh ví odkud, čert ví kam
a já už radši na nic nečekám.
Sleduju pohyblivý obrázky,
v duši mám prapodivný otázky.
Co tohle všechno vlastně znamená,
ráno jsme vyjeli a teď je tma.
Sedíme ve vlaku a doufáme,
že se v něm sami sobě schováme.
Ref: Klidně spi, spi, spi, až tam budem já tě vzbudim.
A každej kdo se jednou narodí,
do toho vlaku taky nastoupí
a i když každej s jinou jízdenkou,
konečnou máme všichni společnou.
Jó ...
Ref: Klidně spi, spi, spi, až tam budem já tě vzbudim.
Klidně můžeš spát, až tam budem já tě vzbudim.
nahoruNěkdy mám pocit že se moje víra zlomí,
nemůžu pořádně se nadechnout,
jsem jako suchej strom, když svoje větve skloní,
přitom ho stačí jenom obejmout.
Jsem jako kocáb, co svůj směr v moři ztratí
a unáší ho vítr kdo ví kam
a nemáš naděj, že se někdy zpátky vrátí
do přístavu, kde už to dobře znám.
| Ref: | Někdy se vyplatí mít |
| voči votevřený, | |
| život je protkanej lží | |
| a to se mi nelíbí! |
Počítám, počítáš a všichni počítáme,
proč jeden dává, druhej chce jen brát,
stále to nevychází a co z toho máme,
můžem se bezmocně jen usmívat.
Tlačíš to před sebou, pak skutálíš se dolů
do jámy černočerný bezedný,
jednou se potkáme tam dole možná spolu,
bude to hořkosladký de ja vu.
| Ref: | Tvář mou pobledlou znáš, |
| stojim před tebou sám | |
| s hlavou skloněnou, | |
| doufám... |
Někdy se ocitneš až za hranicí
za hranicemi všedních dní.
A je to jako pára vařicí
a je to jako ocel studený.
Jdi dál.
Někdy se do hlubin svých propadáš,
topíš se v bahně vůbec nezvládáš.
A cesta zpátky ta je trnitá
a svědomí ti hříchy spočítá.
| Ref: | Neboj se tohleto nebolí |
| a i když tvoje srdce krvácí | |
| a nervy v mozku trochu povolí | |
| a tělo únavou se potácí - jdi dál. |
Pokaždý když se zpátky otočíš,
krev tuhne v žilách dál a ty to víš.
Chtěl by si křičet - tím to nezměníš,
do stejný řeky nikdy nevztoupíš.
Pokaždý když už ztrácíš svoji tvář,
do hlavy tlaky tlačí sedminemluvičpravdy.
A ruce v pěsti v křeči zatínáš,
že všechno zapřeš to jen předstíráš.
| Ref: | Neboj se tohleto nebolí |
| a i když tvoje srdce krvácí | |
| a nervy v mozku trochu povolí | |
| a tělo únavou se potácí - jdi dál. |
| Neboj se tohleto nebolí | |
| a i když tvoje srdce krvácí | |
| a nervy v mozku trochu povolí | |
| a tělo únavou se potácí - jdi dál. |
Já nemůžu dál...
Jdi dál...
Ostrovy opuštěný a pole nezoraný jsou v nás
a na rty popraskaný dopadá nečekaný prach.
Moře rozbouřený a lodě potopený jsou v nás
a těla polohaný stuhlý a rozechvělý.
Stromy polámaný z kořenů vyvrácený jsou v nás
a duše poraněný bloudí a nenajdou cíl.
Pouště rozpálený oázy vymodlený jsou v nás
a domy rozbořený a lidi osamělý.
| Ref: | Pátrám po Tobě už několik dní |
| a marně hledám pevnej bod. | |
| Zdá se mi mi že je to nekonečný | |
| a čas mi utíká jak voda v řece dravý. |
| Pátrám po Tobě už několik dní | |
| a marně hledám pevnej bod. | |
| Zdá se mi mi že je to nekonečný | |
| a čas mi utíká jak voda v řece dravý, | |
| oheň stále pálí, láva se valí. |
Ostrovy opuštěný a pole nezoraný jsou v nás
a na rty popraskaný dopadá nečekaný prach.
Pouště rozpálený oázy vymodlený jsou v nás
a těla polonahý stuhlý a rozechvělý.
| Ref: | Pátrám po Tobě už několik dní |
| a marně hledám pevnej bod. | |
| Zdá se mi mi že je to nekonečný | |
| a čas mi utíká jak voda v řece dravý. |
| Pátrám po Tobě už několik dní | |
| a marně hledám pevnej bod. | |
| Zdá se mi mi že je to nekonečný | |
| a čas mi utíká jak voda v řece dravý, | |
| oheň stále pálí, láva se valí. |
Poslouchej moje srdce
Sleduj můj zrychlenej dech
Sestřičko podej mi ruce
Přejdeme na druhej břeh
To kolem to jsou jen slova
Máme je pod kůží
Sestřičko nemáme zrovna
Ustláno na růžích
| Ref: | Ještě mě neopouštěj |
| Prosimtě ještě mě neopouštěj |
Udělej malej zázrak
Je to můj poslední den
Sestřičko co bude s náma
Až tady nebudem
Spálíme kalendáře
Zlomíme kyvadla
Sestřičko smažeme svý tváře
Z každýho zrcadla
| Ref: | Ještě mě neopouštěj |
| Prosimtě ještě mě neopouštěj |
Na našem sídlišti žijeme spolu
Jezdíme výtahem nahoru dolů
Jezdíme výtahem v noci i přes den
Chtěl bych víc životů a mám jenom jeden
V noci se procházim nejistým krokem
Zvědavě nahlížim do cizích oken
Tady mi utíkaj poslední roky
Kdybych věděl kam - utíkám taky!
| Ref: | Kouřový signály vysílám |
| a dým k nebi stoupá | |
| Kolik ještě nocí - nevím sám | |
| Nezůstávej nebuď hloupá |
Na našem sídlišti na kraji města
Všechno je z jednoho bílýho těsta
Jednou jsem nahoře a dvakrát jsem dole
Dávno jsem vystřídal všechny svý role
Otočim anténu na správnou stranu
Neztratim odvahu a neztratim hlavu
Z kanálů utíká šedivá mlha
Kdybych jen věděl kam - taky bych zdrhal!
| Ref: | Kouřový signály vysílám |
| a dým k nebi stoupá | |
| Kolik ještě nocí - nevím sám | |
| Tak nezůstávej nebuď hloupá |
Někdy se ze tmy vynoří podivný postavy
a vynesou mě na křídlech.
O černých jezdcích bájný příběhy se vypráví,
co když mě chytí a roznesou mě na kopytech.
Co se dál, co se dál, co se bude dít,
pot z čela stírám, tak na co ještě čekám.
Do rána daleko, já nemůžu se probudit,
bezhlavě utíkám a do tmy volám.
| Ref: | Už nechci se bát, proč všude je tma, |
| já pořád se ptám, co tohle vlastně znamená? | |
| Už nechci se bát, proč nemůžu spát | |
| a budu se ptát, proč je to silnější než já??! |
Někdy se v mlhách utopí bolestný vzpomínky
a zůstanou jen kapky na řasách.
Najednou rozplynou se nebezpečný myšlenky,
po jejich stopách vydá se jen sebevrah.
Co se dál, co se dál, co se bude dít,
dveře se otevřou a nejsem tu sám.
Růžový světlo v tunelu chci rozsvítit,
naposled ohlídnu se a pak volám.
| Ref: | Už nechci se bát, proč všude je tma, |
| já pořád se ptám, co tohle vlastně znamená? | |
| Už nechci se bát, proč nemůžu spát | |
| a budu se ptát, proč je to silnější než já??! |
Těžko ti můžu říkat co máš dělat a co ne
Za chvíli možná sama se ztratíš
Zapomeň na to že je ráno nebo poledne
Zapomeň na to že někam patříš
Těžko ti můžu říkat co můžeš a co nesmíš
Za chvíli možná sama to poznáš
Zapomeň na pocity který tě jen rozhodí
Zapomeň na to že musíš bejt hodná
| Ref: | Svět je jinej než se zdá |
| Nebezpečnej a srdce tluče na poplach | |
| Svět je jinej než se zdá | |
| Nikdo neví co si ohlídá |
Až budeš cejtit že tě pálí černý svědomí
Až budeš cejtit že se ti ten svět hroutí
Nezapomeň že výčitky jsou dobrý znamení
Za chvíli odejdou a přijdou zas jiný
Nechci to slyšet ze všech stran a pořád dokola
Já nejsem divnej jen přinejmenším zvláštní
To že jsme na světě to není žádná náhoda
Nevěřim na osud a to mě baví
| Ref: | Svět je jinej než se zdá |
| Nebezpečnej a srdce tluče na poplach | |
| Svět je jinej než se zdá | |
| Nikdo neví co si ohlídá |
Marně volám do tmy, nikdo neodpovídá.
Ozvěnou se vrací moje druhý stejný já.
Na chvíli se snažím na všechno si vzpomenout.
Kde se stala chyba - nemůžu se ani hnout.
| Ref: | Sedíme, čekáme, hledáme, nemáme nic |
| ale já všechno mám. | |
| I když se vůbec neznáme, neznáme víc, | |
| tak já vim, že Tě znám. |
Vnímám vůni tvojí kůže, je to rajskej plyn.
Zornice se přitom zúžej, víc už necejtim.
Pomaličku klesám dolů klesám stále níž.
Zítra budem zase spolu trochu k sobě blíž.
| Ref: | Sedíme, čekáme, hledáme, nemáme nic |
| ale já všechno mám. | |
| I když se vůbec neznáme, neznáme víc, | |
| tak já vim, že Tě znám. |
| Ref: | Sedíme, čekáme, hledáme, nemáme nic |
| ale já všechno mám. | |
| I když se vůbec neznáme, neznáme víc, | |
| tak já vim, že Tě znám. |
Budu se tě dotýkat přesně tak jak máš to ráda
a budu to mít taky rád - husí kůži na tvý záda.
Pak bodnu koně do slabin a poletíme spolu tryskem
a ochutnáme víno vín vychutnáme si to po svém.
A i když se mi ztrácíš, za obzor slunce zapadá.
Možná se mi vrátíš, za tebou stoupám výš.
| Ref: | Do srdce zarytý, pod kůži ukrytý, já schovávám si dál. |
| Poslední vzpomínky na tvoje sladký rty a ostatní mi čas vzal. |
|
| Duši mám dokořán, uprostřed rozerván, trochu jsem se bál, |
|
| že srdcem proletí dvacátý století a zmizí v zapomnění. |
Nekonečný vteřiny dívám se Ti do očí,
teď chci jenom jediný, ať to nikdy neskončí.
Nekonečný minuty držíme se v objetí,
jsme tu jenom já a ty a naše stíny v jeden spojený...
A i když se mi ztrácíš, za obzor slunce zapadá.
Znovu se mi vrátíš, za tebou stoupám výš.
| Ref: | Do srdce zarytý, pod kůži ukrytý, já schovávám si dál. |
| Poslední vzpomínky na tvoje sladký rty a ostatní mi čas vzal. |
|
| Duši mám dokořán, uprostřed rozerván, trochu jsem se bál, |
|
| že srdcem proletí dvacátý století a zmizí v zapomnění. |
| Do srdce zarytý, pod kůži ukrytý, já schovávám si dál. |
|
| Poslední vzpomínky na tvoje sladký rty a ostatní mi čas vzal. |
|
| Duši mám dokořán, uprostřed rozerván, trochu jsem se bál, |
|
| že srdcem proletí dvacátý století a zmizí v zapomnění. |
K ránu se vracíš, máš zase unavený oči,
všechno se ztrácí a já se dokola furt točim,
pak cítím chvění, hladina uvnitř ve mně stoupá,
všechno se změní, když budeš chtít a já v to doufám.
Za obzor padá hvězda co sklouzla z nebe dolů.
Tak to máš ráda, když můžeme bejt stejně spolu.
Až za pár minut, zjistíš že zase jsi tu sama,
zavoláš přijdu, a zmizí prostor mezi náma.
| Ref: | Až dám ti znamení, že loď se potápí, na chvíli zavři oči přestaň se bát. |
| A nic už nezmění, že se to nevrátí, oba dva zůstanem za vodou na pořád. |
Když do tmy září, hvězdy co venku na zem spadly,
divně se tváříš, jakoby my jsme za to mohli.
Trochu mě mrzí, že zapomněl jsem na tvý přání,
a tvoje slzy, na tváři jsou jen pouhý zdání.
Pak tiše stojim, na břehu voda rychle stoupá,
trochu se bojim, a loď se čím dál tím víc houpá,
tak plachty dolů rolujem, vítr kolem sílí,
a potom spolu, doplujem k vysněnýmu cíli.
| Ref: | Až dám ti znamení, že loď se potápí, na chvíli zavři oči přestaň se bát. |
| A nic už nezmění, že se to nevrátí, oba dva zůstanem za vodou na pořád. |
V noci až se probudíš a budeš mít pocit,
že jsi někdo jinej a že se vlastně neznáš.
Možná, že se budeš bát, že to všechno skončí
anebo, že to začíná a ty to předem vzdáváš.
| Ref: | Znovu se Tě ptám: kdy už to přijde, |
| kdy hvězda z nebe spadne, kdy tvoje kytka zvadne, | |
| kdy oheň dohoří. |
| Znovu se Tě ptám: kdy už to přijde, | |
| kdy mý ruce sílu ztratí, kdy paměť se mi vrátí, | |
| kdy čas se zastaví. |
V noci až se probudíš a budeš mít pocit
že všechno co vo mně už víš se Ti z hlavy vytrácí.
Ráno bude moudřejší a bude slunce svítit.
Zapomeneš na zlý sny a na tvý noční můry.
| Ref: | Znovu se Tě ptám: kdy už to přijde, |
| kdy hvězda z nebe spadne, kdy tvoje kytka zvadne, | |
| kdy oheň dohoří. |
| Znovu se Tě ptám: kdy už to přijde, | |
| kdy mý ruce sílu ztratí, kdy paměť se mi vrátí, | |
| kdy čas se zastaví. |
Hej baby hej včera jsem byl na tebe zlej
Chtěl jsem víc než po tobě můžu chtít
A tak se sám sebe ptám co s tím udělám
Hej baby hej včera jsem byl na tebe zlej
Bylo to tím že v noci špatně spím
Ale vím že víš co ti chci říct
| Ref: | Já tě mám totiž |
| V tom je ta potíž | |
| Já tě mám totiž | |
| K smrti rád |
Hej baby hej dneska je svět prapodivnej
Bude to tím že máme oba splín
Miláčku já a ty a naše úlety
Hej baby hej začínám správnou notu hrát
Dneska mám něco co chutná nám
A vím že víš co ti chci říct
| Ref: | Já tě mám totiž |
| V tom je ta potíž | |
| Já tě mám totiž | |
| K smrti rád |
sdílej na facebooku
Bandzone.cz
RSS - novinky RSS - koncerty RSS - návštěvní kniha